Špindlerův mlýn je nejznámějším horským střediskem v Čechách, ale málokdo ví, že se takto jmenuje skoro náhodou. Stačilo málo a mohli jezdit do Hollmanových nebo Spatlových Bud, Krausova či Vřetenského Mlýna nebo nejspíše do města Svatý Petr. Ale vídeňští a později pražští úředníci nechtěně rozhodli jinak. Údolí horního Labe bylo trvale osídleno teprve v 16. století při těžbě nerostů a dřeva. Snad jen místo s hustší zástavbou osada Svatý Petr, kde se kutalo již od roku 1516, jistě vznikla ještě dříve. Ostatní místa založená dřevaři měla jen pár chalup. Svatý Petr i samoty patřily pod horní díl města Vrchlabí. Na soutoku Labe a Svatopetrského, dnes Dolského potoka vymýtila rodina dřevaře Hollmanna kus lesa a později ho přeměnila na luční enklávu. V roce 1784 tu bylo jen pět chalup, mlýn a hájovna. Malá osada překvapivě nedostala jméno podle svých zakladatelů, jak bylo v Krkonoších běžné, ale jmenovala se Spaltenbauden. Snad podle toho, že dřevaři dostávali jako deputát denně jedno poleno, německy Spalte. Mlýn s náhonem byl na Labi postaven v roce 1734. Údajně ho sem přenesli ze Svatého Petra. Už asi nezjistíme, zda rodina Spindlerů mlýn vlastnila již na původním místě nebo až ve Špaltových boudách. Spindlerové byli kdysi horníky nebo dřevaři a patřili spolu s Hollmanny, Erlebachy, Adolfy, Bradlery a Krausy k prvním osadníkům zdejšího kraje. Přenesením mlýna bylo prvním a zdaleka ne posledním oslabením Svatého Petra ve prospěch Špaltových bud. Přineslo to nejen ukončení těžby stříbra, mědi a arzenu pod Kozími hřbety, ale i příznivější terénní a klimatické podmínky v široké říční nivě Labe. Rozhodujícím momentem pro vznik obce se stala stavba kostela. Rakouský císař Josef II. zrušil řadu klášterů, ale ze získaných prostředků pomohl mnoha odlehlým místům k vlastnímu kostelu a duchovní správě. Když se místní horalé dozvěděli, že svůj kostel získala i sousední obec Velká Úpa a dokonce i Malá Úpa, sešli se v roce 1784 ve mlýně původně zbudovaném Spindlery, aby napsali císaři poníženou žádost a osobně ji ve Vídni předali. Protože povolení nedostali, vydal se roku 1787 chalupník ze Svatého Petra Karel Hollmann a mlynář Josef Kraus ze Špaltových bud s listinami znovu do Vídně. Opět neuspěli. Až po smrti Josefa II. požádali horalé potřetí a konečně nový císař František I. jim vyhověl. 13. července 1793 vydal patent povolující stavbu kostela a založení farnosti. Protože všechny tři žádosti byly sepsány ve mlýně, kterému se říkalo Špindlerův nebo zkráceně Špindelův a v žádostech nebyla uvedena jiná zpáteční adresa byl císařský výnos vydán pro obec Spindelmühle. Tím vznikající obec dostala jméno, které ji už zůstalo. Ještě v roce 1793 si osadníci postavili malý dřevěný kostelík a přenesli sem bohoslužby ze Svatého Petra. Svatopetrskou kapli, založenou už hrabětem Rudolfem Morzinem někdy v polovině 17. století, dokonce později zbořili. Velký zděný kostel svatého Petra byl vysvěcen v roce 1807 a bez velkých úprav se zachoval dodnes. Jedinou památkou z původní svatopetrské kaple je obraz sv. Petra. Je to snad ten, který nyní visí vlevo od hlavního oltáře. Kostel je přístupný každý den, ale kvůli bezpečnosti památek si interiér můžete prohlédnout přes mříž ze zadní části lodi. Hlavní část kostela je otevřena při bohoslužbě každou neděli ve čtrnáct hodin. Další významnou předválečnou etapou města Špindlerova Mlýna, byla éra lázeňská. Nejenom statut vzducholéčebných lázní, vzorné služby a procedury,ale i ideální, dostatečně ventilovaná poloha střediska velmi působivě pomáhaly při zotaveních po těžkých plicních onemocněních, po tyfu, zápalu plic a také pohrudnice, chronickém revmatismu kloubů a svalů, při léčení nervových chorob, onemocnění dýchacího ústrojí, poruch trávení a dalších nemocech. České pojmenování obce Spindelmühle se vyvíjelo trochu kostrbatě. V roce 1842 byly v horské obci zakresleny všechny pozemky do katastrálních map. Při tom bylo poprvé zcela úředně použito německé jméno přidělené císařskými úředníky, které zeměměřiči přeložili z neznalosti věci jako Vřetenský (Břetenský) Mlýn. Vycházeli z toho, že německé Spindel je česky Vřeteno. Kupodivu se tento otrocký překlad uchytil v úředních dokumentech a dokonce se po vzniku ČSR stal úředním jménem horské obce. Tak se dostal i na dvoujazyčná poštovní razítka Vřetenský Mlýn – Spindelmühle. Až teprve v roce 1922 celou věc podrobně prostudoval a popsal jednatel Krkonošské župy Klubu českých turistů a znalec regionu Jindřich Ambrož. Na jeho návrh ministerstvo vnitra v Praze výnosem ze dne 23. 6. 1923 obec přejmenovalo na Špindlerův Mlýn – Spindlermühle. Tři století dlouhý proces utváření jména nakonec uzavřeli opět úředníci.. Je zajímavé, že ještě v době, kdy Jindřich Ambrož návrh úpravy jména připravoval, řada horalů a hlavně starých lidí od Vrchlabí užívali pro celou obec jméno Starý Petr. Tak hluboce bylo jedno z nejstarších krkonošských jmen zakořeněno.